Náš samec mary stepní se asi do her ve výběhu pustil s větší nerozvážností, než by bylo vhodné a o roztrhl si pravou přední nohu o nějakou větev. Udělala se mu tam velká kapsa plná hnisu, a navíc si poranil i šlachu.
Rána to byla opravdu závažná, musela jsem to celé vyčistit, dát antibiotika, ostříhat nekrotickou kůži a ránu zavázat. Ošetřovatelé mu to pak museli každé dva dny převazovat a já jezdila jednou týdně na kontrolu. Bylo to ošklivé a chvíli to vypadalo, že se rána nezahojí a budeme ho muset utratit.
Zranění ale nebylo jediným problémem a rizikem, že umře. Mary jsou totiž extrémně plachá zvířata a velkým rizikem je už jejich samotný odchyt, při kterém se mohou vystresovat až k smrti. Na fotkách vidíte, jak odchyt tohoto asi osmikilového zvířete vypadá – používáme odchytové sítě, nožičku má mara tak hubenou, že ji lze prostrčit okem téhle sítě a ošetřit, aniž bychom zvíře trápili anestezií. Celá léčba totiž zabrala měsíc a když si vezmete, že převazy dělali ošetřovatelé každý druhý den, tak si představte, kolik narkóz by chudák musel prodělat. Ale samozřejmě stejně tolikrát musel do ochytové sítě. Naši ošetřovatelé jsou ale skvělí a zvládli v klidu jak odchyty, tak samotnou léčbu a samci zachránili život. Za to jim patří veliký dík!
Kdyby totiž samec umřel, byl by to pro zoo problém. Máme celkem čtyři mary, tři samice a tohoto samce. Holky by tedy zůstaly samy a abychom mohli nadále odchovávat mláďata, museli bychom sehnat od jiné zoo jiného vhodného samce. Což není nikdy úplně jednoduché.
